Strategie soc. inkluze bezdomovců v ČR
Projekt Strategie sociální inkluze bezdomovců ČR
Cílem projektu bylo zjištění a navržení souboru řešení týkajících se lidí bez domova. Konkrétně byly aktivity projektu zaměřeny na oblast:
• vytvoření definice a typologie bezdomovectví, která bude kompatibilní s typologiíí ETHOS používanou v EU. V české legislativě ani v obecném povědomí neexistuje hranice, která by vymezila pojem bezdomovec, osoba bez domova. Předpokladem k tomu, aby mohl být problém řešen, bylo jeho pojmenování a vytvoření typologie, a jeho následná kvantifikace.
• průzkumu poskytování zdravotní péče bezdomovcům. Potřeba monitorovat a navrhnout změny ve zdravotní péči o bezdomovce vyplývá ze zkušeností vzešlých ze zařízení poskytujících sociální služby bezdomovcům. Při provádění zdravotní osvěty byla odhalena závažná akutní i chronická onemocnění bezdomovců a jejich zkušenost s neochotou některých lékařů se jimi zabývat. Vedle fyzického zdraví nelze zapomínat na vzájemný vztah mezi bezdomovstvím a psychickými poruchami a na jejich vzájemnou podmíněnost.
• ověření efektivity většího počtu sociálních pracovníků. V sociálních službách s cílovou skupinou lidí bez domova dochází k velkému přetížení sociálních pracovníků, jejich častému vyhoření a s tím spojeným poklesem kvality poskytovaných služeb. Významnou aktivitou projektu bylo proto ověření teorie větší efektivity práce sociálních pracovníku v situaci, kdy mají v jednom okamžiku v péči pouze malý počet klientů.
• aktivní politiky zaměstnanosti a bezdomovců. Snížení pracovního potenciálu a horší uplatnění bezdomovců na trhu práce bývá často ovlivněno právě jejich špatným zdravotním a psychickým stavem. Součástí projektu bylo ověření zaměstnatelnosti bezdomovců.
Realizace projektu prokázala schopnost nevládních poskytovatelů sociálních služeb spolupracovat na společném projektu v zájmu konkrétní cílové skupiny klientů. Při realizaci se prokázala užitečnost spolupráce s jinými subjekty, zejména s veřejnou správou a akademickou obcí.
Nehmotnými výstupy je získané know-how, hmotnými výstupy jsou tři odborné publikace:
Definice a typologie bezdomovství
Návrh udržitelného rozvoje sociálních služeb pro bezdomovce
Zdravotní péče o bezdomovce
Realizátor projektu:
Sdružení azylových domů v ČR, o.s.
Partneři projektu:
Armáda spásy, Charita, Naděje o.s. a Slezská diakonie
Vybrané aktivity projektu a jejich výstupy
DEFINICE A TYPOLOGIE BEZDOMOVECTVÍ
Řešení problematiky bezdomovství závisí na její přesné analýze a kvantifikaci. Dříve je však nutno vymezit okruh osob, kterých se týká. Realizátoři si stanovili dva na sebe navazující cíle. Prvním z nich bylo vytvořit typologii bezdomovství ve společenských a ekonomických podmínkách České republiky, kompatibilní s typologií ETHOS používanou v členských státech Evropské unie. Druhým úkolem bylo vytvořit českou terminologii, která by postihovala charakteristické rysy bezdomovství podle vytvořené typologie.
Výstupem je česká verze Evropské typologie ETHOS s doplněnými národními subkategoriemi vztahujícími se k realitě české společnosti. Podrobnosti obsahuje samostatná publikace Definice a typologie bezdomovství v české a anglické verzi.
PRŮZKUM POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE BEZDOMOVCŮM
Cílem aktivity bylo prozkoumat problematiku zdravotní péče o bezdomovce z různých úhlů pohledu. Do průzkumu byli zahrnuti jednak klienti sociálních služeb, tedy bezdomovci a jednak ti, kteří pro tuto sociální skupinu zdravotní a sociální služby zajišťují, tedy sociální pracovníci a zdravotníci. V průzkumu poskytování zdravotní péče bezdomovcům v České republice se realizátoři zaměřili především na zkušenosti zúčastněných s dostupností a kvalitou zdravotní péče pro bezdomovce.
Výsledky průzkumu byly dány k dispozici všem zájemcům prostřednictvím vytvořené publikace Zdravotní péče o bezdomovce
OVĚŘENÍ EFEKTIVITY VĚTŠÍHO POČTU SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ
Jedním z cílů projektu bylo potvrdit názor, že větší počet sociálních pracovníků bude přínosný nejen pro sociálně vyloučené osoby, ale také pro státní instituce a organizace poskytující sociální služby.
V rámci projektu bylo zaměstnáno v různých typech organizací pracujících s bezdomovci 16 sociálních pracovníků, kteří v daném okamžiku pracovali „pouze“ s 10 uživateli. Sociální pracovníci byli zaměstnáni v azylových domech v rámci celé ČR. V období realizace projektu (20-ti měsíců), pracovalo 16 sociálních pracovníků s více než 530 uživateli. Počet uživatelů na jednoho sociálního pracovníka se z 30 snížil až na 10 uživatelů. Jednotlivá zařízení, která byla do této aktivity zapojena, zhodnotila větší počet sociálních pracovníků jako velmi přínosný. Stejně byla hodnocena i organizační stránka sociální práce z hlediska zajištění lepší funkčnosti samotné organizace. Taktéž samotní uživatelé služeb zhodnotili větší počet sociálních pracovníků jako přínosný.
Výstupem aktivity jsou tyto závěry:
Jaké jsou přínosy většího počtu sociálních pracovníků a co vše přináší snížení počtu uživatelů na jednoho sociálního pracovníka?
- Zvýší se časový prostor sociálního pracovníka na práci s jednotlivými uživateli. Je poskytována konkrétní pomoc.
- Je větší prostor pro pochopení situace uživatele, je možné hlubší proniknutí do problému.
- Dochází k vytvoření bližšího a důvěrnějšího vztahu s uživatelem, což je důležité pro další práci a řešení nepříznivé sociální situace uživatele.
- Obtíže se daří řešit již v začátcích.
- Větší je vzájemná zastupitelnost sociálních pracovníků.
- Je možná týmová práce sociálních pracovníků – prostor pro konzultaci jednotlivých postupů a metod práce a snadnější hledání cest řešení nepříznivé sociální situace uživatele.
- Je více prostoru pro naplňování standardů kvality sociálních služeb.
- Je větší prostor pro zprostředkování odborných služeb.
- Jsou větší možnosti na kvalitní zpracování získaných poznatků a údajů.
- Umožňuje zlepšení a rozvoj vztahů s kolegy z jiných organizací.
- Nabízí možnost zahájit a odzkoušet nové motivační a aktivizační programy.
- Je možná větší míra dohledu a kontroly nad stanovenými úkoly.
- Snižuje se tlak na sociální pracovníky – pozitivně působí v prevenci syndromu vyhoření.
AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI A BEZDOMOVCI
V rámci provedeného výzkumu byli osloveni klienti, úřady práce, zaměstnavatelé, organizace pracující s bezdomovci i agentury práce.
Výstupem šetření mezi klienty bylo zjištění, že:
• přes 80% nezaměstnaných uživatelů azylových domů si aktivně hledá zaměstnání. Používají k tomu různé prostředky jako například vývěsky úřadů práce, osobní návštěvy ve firmách, vyhledávání na internetu, přes agentury práce, rozesíláním žádostí o místo nebo přes známé.
• si cení pomoci při hledání zaměstnání nabízené azylovými domy. Ke zvýšení jejich motivace přispívá i to, že přibližně polovina Azylových domů zvýhodňuje své zaměstnané uživatele.
• častými překážkami při hledání práce jsou zadluženost, nízká vzdělanost, předsudky, ztráta pracovních návyků a špatný zdravotní stav.
Výstupem šetření mezi zaměstnavateli bylo zjištění, že:
• neochota zaměstnavatelů zaměstnávat bezdomovce vychází z negativního pohledu společnosti na problematiku bezdomovectví, zaměstnavatelé stejně jako většina společnosti nemají potřebu svůj názor měnit
• vysoká nezaměstnanost umožňuje zaměstnavatelům vybírat si z vysokého počtu uchazečů a dát přednost „spořádaně“ žijícímu zájemci
Na základě provedeného šetření byla formulována tato doporučení:
1. Propagace problematiky bezdomovectví - snažit se o změnu pohledu společnosti na bezdomoveckou populaci
2. Prevence předlužení - informovat veřejnost již od útlého věku jak se nedostat do dlužné spirály
3. Motivace zaměstnavatelů - usnadnit zaměstnavatelům podmínky pro zaměstnávání a tím je motivovat k zaměstnávání většího počtu osob
Projekt Strategie sociální inkluze bezdomovectví v ČR byl financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


výběr dle krajů/okresů